Ulicemi města

 
 Podle statistiky  má v současné době být ve městě celkem 88 ulic, podle serveru živé obce ale 135, jsem zvědavý, zda se mi je podaří dát  všechny dohromady. U každé ulice uvádím i starší názvy, čtvrť, ve které se nachází, jak se dá do ulice dostat a pokud se mi to podařilo vypátrat, také něco o původu jejich názvu a stručné údaje o osobách a místech, po kterých jsou a byly pojmenovány. Ulice jsou, aby se nikdo nehádal, seřazeny podle abecedy. Co platí pro ulice, platí i pro náměstí a parky.
Cílem této stránky je především usnadnit návštěvníkovi města se do ulice dostat. Pokud jde o historii ulic, vydalo k tomu muzeum v roce 2014 zajímavou publikaci.

K správnému výkladu názvů ulic pomohla do značné míry práce paní učitelky Kadlecové ze ZŠ Štítného a jejích žáků. Můžete se s ní seznámit zde:
ulice_jh.pdf (2000157)
Pokud jsou někde portréty osobností, pocházejí z Wikipedie, není-li uvedeno jinak.
 

28.října k tomu

III. 
Václavskou z centra, za kostelem 2.vlevo do Vídeňské nebo po Vídeňské až před sjezd na přeložku a vpravo podle dopravního hřiště na Václavskou. Ulice spojuje obě jmenované a je dlouhá asi 670 m. Je to předměstská ulice a zajímavé je na ní snad jen dopravní hřiště, hned u Vídeňské.
 
28.října 1918 byla vyhlášena Republika Československá. Jelikož je to státní svátek, u jehož příležitosti se rozdávají vyznamenání, netřeba další vysvětlení, určitě ho každý zná.
 

9. května

II.
Za mostem pod klášterem 1. vpravo. Spojnice mezi Pražskou a Rezkovou, za světelnou křižovatkou pokračuje ještě k železniční trati a za ní  k hranici Radouňky. Pokračování se jmenuje Deštenská. Ulice je dlouhá 730 m, je v ní (počítáno od Pražské) hypermarket Flop a restaurace U Kůrků. Překračuje ulici Rezkovu a železnční trať.
9.května 1945 byl JH osvobozen od fašistických vojsk. Název byl stejný i za socializmu, kdy ulice vznikla a nezměnil se ani po roce 1990 vzhledem k uvedené skutečnosti, i když dnes slavíme vítězství nad fašismem 8.května, v den výročí kapitulace fašistického Německa.
 

Arch. Teplého

II.
Od Trojice Jarošovskou, první vpravo až do Denisovy. Ca. 850 m.
Arch. u jména neznamená architekt, jak by si někdo mohl myslet, ale archivář. Byl jím František Teplý (1867-1945), římskokatolický kněz a autor podrobných dějin  Hradce. Sepsal i dějiny jiných měst a obcí jako Miličín, Volyně, Předslavice. Pocházel z Marčovic u Volyně, do Hradce ho zaválo povolání.

Balbínovo náměstí

I.

Z náměstí Míru  ulicí Komenského k muzeu nebo ulicí Dobrovského ke vchodu do starého pivovaru Balbínovo náměstí je prostor mezi ulicemi Komenského a Dobrovského.

Původní název byl Seminářská ulice, jinak se dál už neměnil.

Bohuslav Balbín z Vorličné (1621 - 1688) jezuitský kněz, literát, zeměpisec a ačkoli jezuita a katolík, přítel českého jazyka.

Kněžský seminář byl v budově dnešního muzea. Bohuslav Balbín tu po určitou dobu učil.

Bermanova 

V.
Spojnice mezi Michnovou a Kalabisovou. Z Václavské Hvězdnou několik metrů do sídliště, první vlevo Landfrasovou, pokračování je Kalabisova, vlevo.
Karel Berman (1919-1995), operní pěvec basbarytonista, profesor konzervatoře. Jindřichohradecký rodák.
 

Bezručova

II.
Z Jarošovské Českou, 2. vpravo přes Claudiusovu až do Růžové (k parkovišti u Jitřenky)
Petr Bezruč (1867-1958), vlastním kménem Vladimír Vašek byl slezský národní básník. S Hradcem nijak nesouvisí.

 

Bratrská

II.,IV.nisova
Spojnice mezi Pražskou a Nežáreckou. Z Pražské za mostem 1.vlevo nebo z Nežárecké za mostem 2. vpravo (naproti hostinci). 960 m.
Původně se jmenovala  Prokopova,německy Klein Seitl, jinak se název neměnil
V ulici je bratrský kostelík
 

Claudiusova

II.
od křižovatky s Jarošovskou (u Trojice) na nábřeží. 
Ulice se nejmenuje po římském císaři a kronikáři, ale po Josefu Štěpánu Claudiusovi (1777 - 1857), který byl knězem, historikem a archivářem v Jindřichově Hradci.
Za socializmu se jmenovala Buzulucká.
Buzuluk -město na řece Samara v Orenburské oblasti v Rusku, kde se formoval za 2. světové války 1. samostatný československý prapor.
 

Denisova

II.

Od parkoviště u Jitřenky směrem k Vajgabohemistaru, pokračování nábřeží Ladislava Stehny k přeložce podle plovárny.

Ernest Denis (1849-1921) francouzský profesor na Sorbonně a bohemista, který podporoval samostatnost českých zemí.

 
 

Deštenská

Radouňka
Pokračování ulice 9.května na Radouňce.
Deštná - město asi 15 km severozápadně od JIndřichova Hradce. Je městem jen z historického pohledu, protože nemá ani 1000 obyvatel. Ulice vede směrem k Deštné.
 

Dobrovského

I.
od Náměstí míru na Balbínovo náměstí směrem k zámku. Prostranství před zámkem se označuje někdy jako Dobrovského náměstí, ale oficielní název to nikdy nebyl.
Původní název byl Zámecká podle polohy.
Josef Dobrovský (1753-1829), kněz, jezuita, lingvista a zakladatel slavistiky v českých zemích. Zajímavé je, že se považuje za obrozeneckého filologa, ačkoli nejen, že psal německy, ale ani na budoucnost českého jazyka nevěřil. Dobrovský se narodil na území dnešního Maďarska, působil převážně v Praze a zemřel v Brně. S Jindřichovým Hradcem zřejmě neměl nic společného.

Družstevní

II.
Rezkovou, 1.příčná za mostem, od trati (železničního mostu) k ul. 9.května
Název, který je od vzniku ulice  stále stejný, netřeba  nijak vysvětlovat.

Elišky Krásnohorské

Kolmá na Rezkovu, 1. za křižovatkou s ul. 9.května, směrem z centra.
Eliška Krásnohorská (1847-1926), česká spisovatelka a překladatelka.
 

Fügnerova

Směrem z centra (od Trojice),2.vpravo z Claudiusovy
Jindřich Fügner (1822 - 1865), jeden ze zakladatelů Sokola.
.
 
 

Gymnasijní

II.
Od křižovatky Stará cesta /Schwaigrova přes Miřiovského ke studendtské koleji.
V ulici je gymnásium.
 

Husovy sady

I
Park mezi Masarykovým náměstím a terasou nad Nežárkou. Tradiční jindřichohradecký park se sochou Mistra Jana.
 

Hvězdná

V.
Václavskou z centra, před Penny Market vpravo do sídliště.
Podle polohy blízko hvězdárny.
 

Italských legií

III.
Z Václavské ulicí U nemocnice, 1.vpravo.
Podle československých legií vytvořených v Itálii za 1.světové války.

Jáchymova

III.
název se nikdy neměnil
z Vídeňské ven z města k sídlišti Vajgar
Jáchym z Hradce (1526-1565), syn Adama I. z Hradce, nejvyšší kancléř království českého.
 

Jakubská

IV.

původně Svatojakubská

Větvená ulice z Nežárecké vpravo za mostem směrem nahoru ke kostelu.

Kromě toho svatého se název nikdy neměnil. Podle kostela svatého Jakuba, ke kterému ulice směřuje.
 

Janderova

I.
Podle Husových sadů od  ul. Na příkopech směrem ke studenstké koleji
Původně byla součástí ulice Na příkopech. po určitou dobu se jmenovala Na sadech, jinak Janderova i za socialismu.
František Xaver Jandera (1744-1805) byl farář v nedalekém Blažejově, který vše co zdědil po rodičích věnoval jindřichohradeckému gymnáziu.
 

Jarošovská

I., II.
Z Masarykova náměstí směrem ke Trojici, za křižovatkou výpadovka na Pelhřimov až na hranice města. Ulice je zpočátku klidná, za křižovatkou s Claudiusovou (U trojice) je nesnesitelně rušná.
Názvy měla různé. Původní název byl Jihlavská, potom Jarošovská. Za první republiky Rašínova, za socializmu Zdeňka Nejedlého
Jihlava -hlavní město kraje Vysočina
Jarošov nad Nežárkou, městečko mezi Jindřichovým Hradcem a Žirovnicí
ulice je výpadovkou na Jihlavu a první větší obec za Hradcem je Jarošov
Alois Rašín (1867-1923), český politik, jeden ze zakladatelů Československa v roce 1918 a první ministr financí, zemřel při atentátu.
Zdeněk Nejedlý (1878-1962) český historik a muzikolog, první poválečný ministr kultury.
 

Jemčinská

IV.
Od Nežárecké zpět na Nežáreckou kolem Jakubského dvora směrem k Palici.
Jemčina je zámek nedaleko Jindřichova Hradce.
, pokračování

Kalabisova

Z Václavské Hvězdnou do sídliště, první vlevo je Landfrasova, pokračování.
Viktor Kalabis (1923-2006) hudební skladatel a profesor konzervatoře. Narodil se v Červeném Kostelci ve východních Čechách, ale v Hradci chodil do gymnázia a dlouhou dobu bydlel.

Karlov

IV.

Z Mlýnské za mostem 1. vpravo, zatáčkou nahoru, ulice se dále zatáčí a ústí do Nežárecké. Vede přes menší kopec, ze kterého je pěkný výhled na zámek a údolí Nežárky pod ním. Na Karlově je vyhlídka s vyhlídkovou mapou.

Tradiční název.

Kasárenská

III.
Od zastávky Jáchymova podle kasáren.
 
 

Ke škole

Radouňka
Z Lodhéřovské vpravo
podle polohy u školy
 

Klášterská

původně Hluboká cesta
Ulice se jmenovala také k Bosákům (podle polohy), chvíli byla pokračováním Pražské, potom Riegrova, za protektorátu Horsta Wessela, po válce Edvarda Beneše, za socializmu Československé armády.
Edvard Beneš (1884 - 1948), druhý prezident Československa v letech 1935 - 1938 a 1945 - 1948, činitel válečné exilové vlády v Londýně.
František Ladislav Rieger (1818 - 1903) jeden ze zakladatelů Sokola
Horst Wessel (1907 - 1930) německý nacista, příslušník SA.Zemřel na následky atentátu, který na něj spáchal v Berlíně komunista Albrecht Höhler. Píseň Die Fahne hoch označovaná nacisty jako Horst Wessel Lied poprvé zazněla na jeho pohřbu a až do konce fašismu byla hymnou německých nacistů (nikoli státní)

Československá armáda, netřeba vysvětlovat.
 

Kmentová

I.
Z Klášterské směrem do centra 1. vlevo do Jarošovské.
původně Purpurová
Na některých mapách najdeme jméno Kmentova, ale  žádný člověk jménem Kment není v Hradci historicky doložen. Kment je jemná tkanina, pro tento výklad svědčí i původní název. Příjmení Kment a Kmenta se u nás vyskytují celkem zřídka v každém případě méně než 500 nositelů, navíc na Jinřichohradecku nikdo takového jména není.
 

Komenského

I. 
Krátká ulice mezi náměstím Míru a Balbínovým náměstím.
Původně byla částí Seminářské ulice. která vedla z náměstí Míru obloukem kolem semináře k zámku podle dnešního muzea a její součástí bylo i Balbínovo náměstí, později se jmenovala Školská podle polohy
Jan Amos Komenský (1592-1670), spisovatel, pedagog a teolog, učitel národů.
 

Kosmonautů

V.

Z Václavské směrem z města vpravo do sídliště.

 

Kostelní

I.
z Masarykovo náměstí na Balbínovo náměstí 
podle kostela Nanebevzetí Panny Marie
tento název se nikdy neměnil
 

Landfrasova

V.
ulicí Václavskou z centra, před Penny Market vpravo (Hvězdná), 1.vlevo
Alois Josef Landfras (1769-1875) byl slavný jindřichohradecký knihtiskař. Landrasova tiskárna je na Balbínově náměstí a její technické vybavení si lze prohlédnout v muzeu.

Liliová

I.
Od Husových sadů Kostelní, 1. vpravo Školní (naproti hospodě U Šmiků) a dále ke schodům nad Nežárkou
krátká ulička na starém městě, ca.100 m
německý název byl Pforten Gasse, český název se nikdy neměnil
starý pomístní název
 

Lodhéřovská

Radouňka
prodloužení ulice Na kopečku
Lodhéřov obec 8 km od Jindřichova Hradce, ca. 500 ob.
 

Miřiovského

II.
Část vnitřního okruhu od křížovatky Gymnasijní/Pražská po křižovatku s Jarošovskou (u Trojice)
Emanuel Miřiovský (1846-1914), jindřichohradecký rodák, vychovatel, překladatel z němčiny, spisovatel. Jeho žena Ema byla operní pěvkyní Národního divadla v Praze.
Jméno ulice přežilo dokonce i socialismus.
 

Mlýnská

I.,IV.
Od Vajgarského mostu Václavskou (za světelnou křižovatkou vpravo) na druhé světelné křižovatce vpravo podle výtoku z Vajgaru přes most u elektrárny na Nežáreckou.
Ulice se jmenovala původně Devítská, později Mlýnská. Od té doby se její název neměnil.
V ulici stával do roku 1936 Devítský mlýn (na místě dnešního domu č.p. 123/III), ve kterém se narodil roku 1811 místní lékař lidumil MUDr. Procházka - Devítský, který byl nejen lékařem, ale také provozovatelem ochotnického divadla. Pozval roku 1851 do Hradce J.K.Tyla, který odsud zahájil svoje herecké tourné po českém venkově.
ulice je dlouhá asi 700 m

Mukova

V.
V sídlišti Hvězdárna od centrálního kruhu přes Nušlovu ven z města.
Jan Muk (1901-1980), profesor na jindřichohradeckém gymnasiu, historik.
krátká ulice asi 150 m
 

Na hradbách

I.
za Sady 1.vpravo směrem ke schodům nad Nežárkou
původní název byl Lazaretská, později se neměnil
ulice vede na místě bývalých městských hradeb
 

Na kopečku

Radouňka
Z Deštenské směrem na Kopeček
podle polohy
 

Na lukách

Radouňka - Kopeček
Z ulice Na kopečku 5.vpravo
větvená kolem objektu
podle polohy
 

Na palici

IV., v nové zástavbě pod Jakubem
starý pomístní název
 

Na piketě

III.,V.
Z Václavské u kostela vpravo do sídliště Hvězdárna, větvená ulice.
Pomístní název
 

Na příkopech

I.
Z Masarykova náměstí za Kaštánkem vlevo podle městského úřadu a hned vpravo do Husovy.
Starý pomístní název, který se nikdy neměnil. Byly zde příkopy městských hradeb.
 

Na výsluní

III.
Václavskou z  centra za kostelem 3. vlevo. Ústí do ulice 28.října.
Podle polohy
 

Nábřeží Ladislava Stehny

I.
nábřeží rybníku Vajgar pod kostelem sv. Jana Křtitele
německý název byl Wascher Gasse, český Pod sv. Janem, později nábřeží. Po roce 1990 bylo pojmenováno po Ladislavu Stehnovi.
Ladislav Stehna (1901-1955), poslední jindřichohradecký starosta Masarykovy republiky.  Byl  zvolen v roce 1938
 

Nádražní

II.
od křižovatky u nádraží  ke klášteru
původně ulice název neměla, byla to nová příjezdní silnice, na rozdíl od staré (viz Stará cesta)
Později se jmenovala K nádraží, potom Naxerova, za socializmu Klementa Gottwalda.
Naxera viz Naxerova
Klement Gottwald (1896-1953) třetí (první "dělnický") prezident Československa.
K nádraží a Nádražní není třeba vysvětlovat.
 

Náměstí míru

I.
Hlavní náměstí s morovým sloupem
Náměstí má bohatou historii i co do názvu. Původně se mu říkalo Velké, na rozdíl od Malého (dnešní Masarykovo), za 1. republiky bylo Wilsonovo,potom Hlavní, za protektorátu Adolfa Hitlera, potom zase Hlavní a po únoru  Stalinovo.
Název náměstí  Míru se ustálil po roce 1956, snad už navždy. Netřeba jej vysvětlovat tak jako uvádět kdo byli Hitler a Stalin je, bohužel zbytečné.
Woodrow Wilson (1856 - 1924), 258. prezident Spojených států amerických (1913-1921) byl v nově vzniklé republice uctíván, dokonce po něm pojmenovali hlavní nádraží v Praze. Bylo to poněkud nadsazené, protože Wilson nijak vznik samostatných států na území bývalé podunajské monarchie nepodporoval, naopak domnival se, že by měl vzniknout nějaký federální demokratický stát po vzoru USA.
 

Náměstí T.G.Masaryka

I.
náměstí s kašnou u Střelnice a Husových sadů
původně se jmenovalo Novoměstské
Za 1. republiky bylo Masarykovo, potom Osvobození. Dnes se tedy navrátil předválečný název jen v jiné podobě. Ostatně zastávka autobusu se jmenuje nám. Masarykovo.
 

Naxerova

V.
Od hvězdárny dolů, rovnoběžná s Křižíkovou. se jmenuje nám. Masarykovo
Václav Naxera (1835-1908), starosta Jindřichova Hradce od roku 1882 až do smrti. Poslanec Říšské rady za mladočechy a zakladatel hasičského sboru v JH. Zasloužil se mimo jiné i o stavbu Novobystřické dráhy.
Naxerova se kdysi jmenovala dnešní Nádražní.

Nežárecká

IV.
Od mostu pod hradem k Šindelně s malou odbočkou k Jakubskému dvoru
Původně se jmenovala Nežárská, potom také Třeboňská a Linecká, podle směru kam vede.
Po 2. světové válce dostala zpět původní název jen v gramaticky přijatelnější podobě Nežárecká, za socialismu se jmenovala Sokolovská, po r. 1990 dostala opět název Nežárecká.
Mimochodem, nejedná se o Sokolov na Karlovarsku, ale o Sokolovo v Rusku, kde se formovaly  za 2. světové války československé jednotky.
 

Nová

II.
Z Rezkovy za křižovatkou s 9.května 2. vlevo na Pražskou
nová zástavba
 

Novákova

II
Z Rezkovy od křižovatky pod nádražím 2.vpravo.

pravděpodobně  podle  Vítězslava Nováka, podle kterého se jmenuje jindřichohradecké gymnazium a který žil a učil v blízké Kamenici nad
 

Nové stavení

IV.

od mostu pod hradem 1.vpravo (naproti kříži), ulice vede po druhém břehu Nežárky, později stoupá a na konci stoupání ústí do ulice Karlov

Ulice měla různé názvy, v jejím případě se ale o to nezasloužili mocipáni ani válečná tažení. Původně se jmenovala Červené stavení, potom Nové stavení, Mezi novým stavením a po krátký čas také Nová Hradební. Všechny názvy jsou historické.

 

Novodvorská

II., Radouňka
Z Pražské 4. vpravo za mostem (2. za penzionem Kapitán), nejprve bez zástavby, přes most přes výpadovku až do mistní části Nový dvůr.
Nový dvůr - místní část Radouňky
 

Nušlova

V.
Větvená ulice v sídlišti Hvězdárna.

Profesor Nušl (1867-1951), rodák z JIndřichova Hradce, astronom, dlouholetý předseda České astronomické společnost.
 

Olejná

II.

Jarošovskou, u STS vlevo (U Dolního Skrýchova), 1.vlevo směrem k trati

Na mapě je Olejna, což je jistě překlep, protože takový název ani nedává smysl.

V ulici je čerpací stanice olejů HUNSGAS.

 

Palackého

V., jižní svah
Od hvězdárny dolů Naxerovou 1.vlevo do Landfrasovy.
František Palacký (1798-1876), český historik a politik, autor podrobných dějin českého národa.
Dříve se tak jmenovala dnešmí Panská.

Panská

I.
původní název byl Kovářská podle kovářských dílen, které tam byly
Po určitou dobu byla stejně jako Klášterní součástí Pražské. Za socialismu se jmenovala Palackého, jinak Panská.
František Palacký - viz Palackého.
 

Perleťová

Radouňka
Z Rezkovy na křižovatce za mostem vpravo, ulicí 9.května, za železničním přejezdem se jmenuje Deštenská, 1.vpravo Na kopečku, 1.vlevo Na okraji, 1.vpravo
Perleť je přírodní šperkařský materiál, který se získává z lastur mořských a říčních mlžů
jde pravděpodobně o obdobu názvu stejnojmenné ulice v Žirovnici, kde se perleť zpracovává
 

Pod hradem

I.
Mezi branou a mostem přes výpusť z Vajgaru. Ústí do Mlýnské. Z ulice je občas výhled na Nežárku.
Původní název byl Koželužská, název Pod hradem se už neměnil.
V ulici byly koželužny. Ulice vede pod hradem.
 

Pod vrchy

III.V.
Z Mlýnské před mostem vlevo směrem od centra na levém břehu Nežárky do vrchu přibližně k židovskému hřbitovu, ústí do ulice Na piketě.
Po určitou dobu se jmenovala Pasecká.
tradiční název podle polohy, i když by bylo příhodnější spíš na vršku
 

Pravdova

II.
Od křižovatky u nádraží směrem do města 2.vpravo Schwaigerova, 1.vlevo zpět do  Nádražní. V ulici je místnbí autobusové nádraží.
František Pravda (1817-1904), katolický kněz a spisovatel, rodák z nedalekého Nekrasína.

 

Pražská

I.,II.
Pokračování Klášterní od kláštera sv.Kateřiny k Miřiovského a dále pokračování Miřiovského (vnitřní okruh) až na hranice města.
Ulice je dloiuhá 1300 m a za čerpací stanicí Euroil ústí na výpadovku na Tábor.
Ulice měla různé názvy, původně Mostecká podle toho, že vede přes most, Naxerova, za socializmu kapitána Jaroše.
 
Otakar Jaroš (1912-1943), kpt. in memoriam, československý důstojník, padl u Sokolova.
Václav Naxera - viz Naxerova
 

Příčná

II.
Z ul. 9. května 1. vpravo za světelnou křižovatkou.
Ulice spojuje ulice Novou a 9.května přes ul.Elišky Krásnohorské.
Ulice je příčná přes jmenované ulice.
 

Rezkova

II.
od vjezdu do města k mostu přes Nežárku, část přeložky
ca. 400 m
prof.Antonín Rezek (1853-1909), český historik, rodák z JIndřichova Hradce
 

Röschova

II.
Z Pražské 1. vlevo z centra k tenisovému centru.
Vilém Rösch (1897-1944), protektorátní starosta města, zemřel v koncentračním táboře Buchenwald.
 

Růžová

II.
Od Masarykova nám. k Vajgaru.
Původní název byl Hluboká cesta.
Později se jmenovala Sviňská, Růžová, Karla Merta, za socialismu Švermova, po roce 1990 opět Růžová.
Tradiční název.
Karel Mert (1858 - 1936), starosta Jindřichova Hradce v období 1909-1919 a potom po roce 1927.
Jan Šverma (1901 - 1944), novinář a komunistický politik
 

Ruských legií

III.
Z Václavské ulicí U nemocnice 2. vpravo.
Podle československých legií v Rusku za první světové války.
 
 

Rybniční

I.
z náměstí Míru směrem k Vajgaru
Původní název byl Rybnická, později Zámečnická. Po určitou dobu byla součástí Vídeňské. Za socialiizmu se jmenovala Havlíčkova. V ulici byly zámečnické dílny. Názvy podle polohy směrem k rybníku jsou jasné.
Karel Havlíček Borovský (1821-1856), český básník, spisovatel a žurnalista.

Scheinerova

II.
Od Trojice Claudiusovou  1.vlevo až do České.
Artuš Scheiner (1863-1938). ilustrátor a malíř.

Schwaigrova

II.
ze Staré cesty směrem od nádraží druhá vlevo
Hanuš Schwaiger (17854-1912), akademický malíř, jindřichohradecký rodák.

Sádecká

Radouňka
Z Deštenské za tenisovou halou vlevo k sádkám. jméno podle polohy.
 

Sady

I.

Od Masarykova náměstí po jižní straně Husových sadů, ca. 200 m

Podle polohy

 

Sládkova

II.
Od nádraží třetí příčná přes Nádražní, vede od Staré cesty do Třebíckého. 
Jmenovala se tak i za socializmu.
Geneze viz Sládkův kopec.

Sládkův kopec

Rozvětvená ulice na Pražském předměstí. Za mostem na Pražské 1.vlevo. Pojmenování není po básníku Sládkovi ani po nějakém mistru z pivovaru. Jedná se o Tomáše Vladimíra Sládka (1862-1926), sokola, buditele a předsedy Národní rady v Jindřichově Hradci.
 

Stará cesta

II.
Za světelnou křižovatkou u nádraží vpravo k mostu přes Nežárku
 
Původně ulice název neměla, jmenovala se stará příjezdní silnice. V každém případě se tudy , nikoli Nádražní, vstupovalo ndo města.
Za  1.republiky se jmenovala Štefánikova, za socialismu Fučíkova.
Milan Rastiskav Štefánik (1880-1919) slovenský politik, generál francouzské armády, astronom, spoluzakladatel Československa. Zahynul při leteckém neštěstí.
Julius Fučík (1903-1943), levicově orientovaný novinář. Popraven fašisty.
 

Školní

i.
Z Panské 3.vpravo od Masarykova náměstí na nám.Míru
původně Špitální, potom Śkolská nebo Školní
podle polohy

Štítného

I.
Krátká ulice mezi Panskou a kostelem sv. Jana Křtitele
Klášterní

Velká Svatojanská, Štítného
Tomáš Štítný ze Štítného, literát a reformátor ve XIV. století, pocházel ze Štítného u Žirovnice.

Tovární

II.
Mezi Starou cestou a Třebíckého první od nádraží ze Staré cesty vlevo přes Nádražní
Podle polohy.

Třebíckého

Od křižovatky u nádraží vlevo ke TRojici na Jarošovskou.
Jan Třebický (1870-1944), národohospodář a publicista.
 

Tyršova

od křižovatky u Trojice první vpravo z Claudiusovy
Prof PhDr MiroslavTyrš (1832-1884), zakladatel Sokola. Utonul v Tyrolsku.
 

U Dolního Skrýchova

II., Dolní Skrýchov
Z Jarošovské, první vlevo za křižovatkou s přeložkou.
Podle polohy poblíž místní části Dolní Skrýchov.
 

U rybníčka

Radouňka
Lodhéřovskou 1. vpravo z centra, kolem rybníčka k ulici Ke škole

U tratě

II.
A Zbuzany
Od křižovatky s Rezkovou vpravo ulicí 9.května, 1. vpravo před přejezdem podle trati
podle polohy

Václavská

III., V.
Vídeňská
Svatováclavská, Václavská, Rudé armády, Václavská 
Za  Vajgarským mostem na křižovatce vpravo, ústí do silnice E551.
Podle kostela sv. Václava, kolem kterého vede.
 

Větrná

V.

Z ulice Na Piketě k nákupnímu centru sídliště Hvězdárna

Vídeňská

Znojemská
Vídeňská, Malomocná, Jungmannova, Vídeňská
 

Za kostelem

krátká ulička za kostelem sv. Jakuba
zřejmě nově vytvořeno
 

Zakostelské náměstí

Hrneční ztrh
 Hrnečný rynek, Školní náměstí, kozí plácek, Za kostelem, Zakostelské Hrnečný rynek, Školní náměstí, kozí plácek, Za kostelem, Zakostelské
 

Zárybničí

Z Vídeňské za mostem vpravo podle Malého Vajgaru.
Podle polohy.
 
 

Zborovskán

III.

Od kasáren směrem do ul. 28října.

Obcí

 jedná
 jménem Zborov je u nás několik. V tomto případě se ovšemo
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 

Kontaktujte nás