Hradec vojenský

Vojenská historie Jindřichova Hradce má hluboké kořeny. Již za první světové války se proslavil 75.pěší pluk zvaný hradecký, protože rekruti byli verbováni právě na Jindřichohradecku a v okolních okresech. Pluk byl založen už v roce 1860 a velel mu generál Grenevil.  U pluku byl na tehdejší dobu zřejmě zdatný fotograf a tak v hradeckém muzeu fotografie je mnoho diapozitivů i kolorovaných z činnosti tohoto pluku. Jestli to číslo 75 inspirovalo tehdejší vojenské orgány v druhé polovině 20.století ke krycímu názvu největšího vojenského útvaru v Hradci VÚ 7500 nevím, pochybuji o tom. Bude to spíš shoda náhod. Tento útvar sídlil v Žižkových kasárnách a byl to neúplný tankový pluk. Žižkovy kasárna jsou jediné, které existují dodnes. Hradec byl ale město vojenské, ve kterém posádka tvořila protiváhu k textilní továrně na Otíně, kde pracovaly převážně ženy. V 70.letech 20. století byl do prosince roku 1976 velitelem posádky mjr. Ludvík Sochor, syn slavného podplukovníka, později generálmajora in memoriam  Sochora, v té době jeden z nejmladších velitelů posádky v Československu. Po odchodu z posádky Jindřichův Hradec nadále studoval vojenské umění, sám ale hodnosti generála nikdy nedosáhl. Ve městě bylo v té době několik vojenských objektů.

Symbolicky tehdy mjr. Sochor opouští hradeckou posádku společně s posledním absolventem ročníku 1975/76. A tak je číslo 75 symbolické i pro ročník absolventů, kterému je věnována zvláštní stránka.

V době rozkvětu vojenského Hradce měla ČSLA tyto kasárenské objekty. 

Fučíkovy kasárna

Tato kasárna byla na místě současné studentské koleje a fasáda je upravená, ale takřka původní. Byla tu průzkumná jednotka, kontrarozvědka a 2.prapor zmíněného tankového pluku. Za 1.republiky zde bylo velitelství  29.pluku úlk. Josefa Jiřího Švece, v roce 1925 kasárna, která se také jmenovala plků Švece navštívil dokonce T.G. Masaryk. Josef Jiří Švec byl plukovník československých legií v Rusku za 1. sv. války. 

Dukelská kasárna

Byla naproti kostelu sv. Václava, dnes jsou v domě byty pro sociální bydlení. Byl tu především výstrojní sklad a 3.prapor tankového pluku. K 2. a 3. praporu tankového pluku je třeba dodat, že to byly prapory neúplné, obsazen byl zcela jen 1.prapor v Žižkových kasárnách, kde byl také park vozidel.

Kasárna 25.února

Byla na cestě k nádraží, v dnešním sídlišti Pod kasárny na místě, které je vyznačené na přiožené mapě. Celkem se z nich nic nezachovalo, jen jakási troska vrátnice. Byl tu ženijní pluk.

Kasárna 9.května čili Devítky

Mladším návštěvníkům je dobré připomenout, že dřív se konec 2.světové války u nás slavil 9.května tedy v den, kdy Rudá armáda osvobodila Prahu. Německo ovšem kapitulovalo o den dříve a tak se dnes celoevropsky i u nás slaví jako konec války 8.květen. Jindřichův Hradec byl ještě 9.května v německých rukách, tak ulice, která tuto událost připomíná, se jmenuje 9.května.  V těchto kasárnách žádný vojenský útvar nikdy nebyl. Je to bývalý církevní objekt, kde bylo skladiště tzv. kulturně výchovného materiálu a hlavně posádkové vězení čili basa. Dnes je tu Muzeum fotograie.

Žižkova kasárna

Největší a jediná dodnes existující kasárna ve městě jsme ponechali nakonec. Na obrázku jsou absolventi před kasárnami v roe 2006, kdy se  podařilo uskutečnit zde exkurzi, která je popsána na dalšíćh stránkách. Záchranná jednotka byla sice zrušena, ale vojenským účelům objekt slouží dodnes.

Posádková správa

Byla v nehezkém teskáči na Jarošovské ulici v sídlišti U nádraží. V současnosti je tam armádní ubytovna.

Obrázek je z map Seznamu.

 

4. tanková divize

Všechny útvary v Hradci byly v té době součástí 4. tankové divize, která měla velitelství v Havlíčkově Brodě, jejím velitelem byl plk. Matějka rovněž až do prosince 1976. Pluk (neúplný) umístěný v Žižkových kasárnách měl krycí název VÚ 7500, jinak 7.tankový pluk, existoval od roku 1960 až do roku 1990, potom se stal skladem tankového materiálu a později zde byla záchranná jednotka. Do roku 2008 tu byl ženijní  útvar, dnes je zde umístěn 44. motorizovaný prapor 4. brigády rychlého nasazení.